Fernand Braudel
Fernand Braudel | |
---|---|
Rodné jméno | Fernand Paul Achille Braudel |
Narození | 24. srpna 1902 Luméville-en-Ornois |
Úmrtí | 27. listopadu 1985 (ve věku 83 let) Cluses |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′31″ s. š., 2°23′41″ v. d.) Grave of Braudel |
Alma mater | Pařížská univerzita Voltaireovo lyceum |
Povolání | historik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Alžíru (1923–1932) Univerzita São Paulo (1934–1937) Francouzská kolej (1950–1972) Vysoká škola praktických studií Pařížská univerzita Pařížský institut politických věd Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách Lycée d'Aumale |
Ocenění | čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1964) čestný doktor Univerzity v Leidenu (1975) komandér Řádu čestné legie komandér Řádu akademických palem |
Choť | Paule Braudel (1933–1985) |
Funkce | 15. křeslo Francouzské akademie (1984–1985) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fernand Braudel [fernan brodel] (24. srpna 1902 Luméville-en-Ornois (Meuse) – 27. listopadu 1985 Cluses (Haute-Savoie)) byl francouzský historik, přední představitel Školy Annales a člen Francouzské akademie.
Patří k nejvlivnějším postavám historiografie 20. století díky inovativním přístupům jako byl koncept longue durée a mezioborovost.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Braudel se narodil v Lotrinsku, asi 60 km jihozápadně od Metz, studoval historii, klasické jazyky a psal básně. Roku 1923 získal učitelské oprávnění v historii a v letech 1924–1932 učil historii v Alžíru. V letech 1932–1935 učil historii na prestižních pařížských gymnáziích a v letech 1935–1936 zakládal spolu s C. Lévi-Straussem novou univerzitu v São Paulo v Brazílii. Při návratu se setkal se zakladatelem Školy Annales L. Febvrem a pak vedl oddělení na École pratique des hautes études v Paříži. Roku 1938 byl mobilizován a od roku 1940 do konce války žil v zajateckém táboře v Německu. V zajetí bez literatury napsal základ svého nejslavnějšího díla o Středomoří v době Filipa II.
Od roku 1946 redigoval Revue des Annales až do roku 1968, kdy funkci převzal Jacques Le Goff. V letech 1949–1972 přednášel historii na Collège de France a v letech 1956–1972 vedl historickou sekci na École des hautes études en sciences sociales (EHESS) v Paříži. V 50. letech pracoval na třísvazkovém díle „Hmotná civilizace, ekonomie a kapitalismus od 15. do 18. století“, které poprvé vyšlo roku 1960. Jeho poslední velký projekt se týkal francouzské identity (1986, 3 svazky) a roku 1987 vyšla jeho "Gramatika civilizací", velkorysé porovnání řady významných civilizací. Braudelovy knihy vyšly v mnoha jazycích, obdržel množství četných doktorátů a roku 1984 byl zvolen členem Francouzské akademie.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Patřil ke „druhé generaci“ Školy Annales, zajistil jí světovou pověst a prosadil nové přístupy v historii. Braudel ve své nejslavnější práci o Středomoří rozlišil trojí úroveň historického času: Struktury „dlouhého trvání“ – jako jsou faktory dané geografickými podmínkami, které se mění jen velice pomalu, a proto nepozorovaně, ale podstatným způsobem utvářejí historickou realitu. Střední dlouhý horizont, ve kterém se formují společenské skupiny a hospodářské vztahy. Třetí je čas, ve kterém se odehrávají historické události, politika a činy osobností – zatímco tradiční historiografie vychází především z událostí, u Braudela jsou to pomíjivé vlnky na povrchu toho, co je podstatněji utvářeno dlouhodobějšími procesy. Koncept dlouhého trvání dále rozvedl v článku La longue durée z roku 1958.
Další stěžejní dílo se věnuje vývoji společnosti v novověku před průmyslovou revolucí. Popisuje několik staletí v podstatě neměnné materiální skutečnosti každodennosti, vývoj hospodářských vztahů a pronikání kapitalistického myšlení. Snažil se přinášet komplexní, mnohostranné pohledy syntetizující obraz historické epochy a zohledňovat i mimoevropské kultury. Takový přístup uplatnil i v kratších pracích jako je Gramatika civilizací nebo Dynamika kapitalismu.
Braudel se stal vůdčí osobností poválečné francouzské historiografie a díky jeho kontaktům škola Annales získala jméno i celé západní historiografii. Braudel se snažil pěstovat kontatky i za železnou oponou a v Polsku, kde bylo svobodnější akademické prostředí, vycházely některé publikace školy Annales. Ty byly přístupné i pro československé historiky, mezi kterými Braudel inspiroval zejména M. Hrocha a řadu jeho žáků.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Méditerranée et le monde méditerranéen à l´époque de Philippe II (Středozemní moře a středozemní svět v době Filipa II.), 3 svazky. Disertace, první vyd. 1949, druhé revidované 1966.
- Écrits sur l'histoire (Spisy o historii), I–II, Paris 1969–1990.
- Civilisation matérielle, économie et capitalisme (XVe-XVIIIe siècles) (Materiální civilizace, ekonomie a kapitalismus, 15.–18. století), 3 sv., Paris 1979.
- La dynamique du capitalisme. Paris : Arthaud, 1985. 120 p. ISBN 2-7003-0501-9 (česky Dynamika kapitalismu. Praha : Argo, 1999. 81 s. ISBN 80-7203-193-7) – úvodní svazek k "Civilisation matérielle, économie et capitalisme"
- L'identité de la France, (Identita Francie), 3 sv., Paris 1986.
- Grammaire des civilisations (Gramatika civilizací), Paris 1987. Původně vydnáno ve spolupráci se Suzanne Baille et Robertem Philippeme jako Le monde actuel (1963).
- Le modèle italien (Italský model), Paris 1989.
- Les écrits de Fernand Braudel. I : Autour de la Méditerranée (Spisy Fernanda Braudela I. Okolo Středozemí), Paris, De Fallois, 1996.
- Les écrits de Fernand Braudel. II : Les ambitions de l’histoire (Spisy Fernanda Braudela II. Ambice historie), Paris, De Fallois, 1997.
- Les mémoires de la Méditerranée (Paměti Středozemního moře), Paris, De Fallois, 1998.
- Les écrits de Fernand Braudel. III : L’histoire au quotidien (Spisy Fernanda Braudela III. Dějiny v každodennosti), Paris, De Fallois, 2001.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Nodl, Martin: Fernand Braudel – „Mistr nové historiografie“ in F. Braudel, Dynamika kapitalismu. Praha: Argo, 1999. 81 [1] s. ISBN 80-7203-193-7 S. 70–80
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fernand Braudel na Wikimedia Commons
- Osoba Fernand Braudel ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fernand Braudel
- (anglicky)
- Fernand Braudel: Mediterranean studies: Annales school
- Fernand Braudel Center
- Instituto Fernand Braudel de Economia Mundial
- Fernand Braudel a škola Annales od Davida Moona
- Škola Annales, životopisy
- (francouzsky)
- Braudel na stránkách Académie française
15. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: André Chamson |
1984–1985 Fernand Braudel |
Nástupce: Jacques Laurent |
- Francouzští historikové
- Komandéři Řádu čestné legie
- Držitelé čestných doktorátů Varšavské univerzity
- Držitelé čestných doktorátů Padovské univerzity
- Členové Francouzské akademie
- Škola Annales
- Narození v roce 1902
- Narození 24. srpna
- Úmrtí v roce 1985
- Úmrtí 27. listopadu
- Pohřbení na Père Lachaise
- Historikové 20. století